Dodaj nową odpowiedź

Boj zaměstnanců oděvního průmyslu o zvýšení minimální měsíční mzdy z 1662 Tk (asi 490 Kč) se rozšířil a nabývá na intenzitě. Pracující dlouhodobě požadují zvýšení minimální měsíční mzdy na 5000 Tk (asi 1500 Kč) a poslední zprávy mluví o požadavcích na 6200 Tk (asi 1800 Kč) měsíčně. Šéfové v sekci výroby hotového oblečení (dále jen RMG – Ready Made Garment) nabízejí jen 1887 Tk (asi 570 Kč) za měsíc.

„Minimální mzda 1662 Tk pro zaměstnance RMG (…) byla stanovena po třístranné dohodě vládou, vlastníky továren a zástupci pracujících v listopadu 2006. (…) Je to tedy už čtyři roky, co byla minimální měsíční mzda zaměstnanců RMG posledně revidována, tehdy také po dvanácti letech a po vypuknutí nepokojů. (…) Vzhledem k strmé inflaci, vyvolané cenovou spirálou jídla a dalších základních komodit, je téměř nemožné se uživit s 1662 Tk i pro jednotlivce, natož ještě s jeho či její rodinou. (…) Měsíční mzda požadovaná zaměstnanci RMG, sama o sobě velmi nízká, zvlášť nízká pak vzhledem k inflaci, je nejnižší požadovanou mzdou ve srovnání s požadavky zaměstnanců v jiných sektorech.“ (Editorial – New Age, 22 června 2010)

Platy zhruba čtyř milionů zaměstnanců bangladéšského RMG v 4500 továrnách – 85% zaměstnanců jsou ženy – patří k nejnižším platům na světě.

Nejnovější akce se konaly v neděli 13. června v Ashulii – na průmyslovém předměstí Dhaky s dlouhou tradicí revolt pracujících. Divoké stávky vypukly v továrnách Envoy Group, která je vlastněná prezidentem hlavní federace zaměstnavatelů – Asociace výrobců a vývozců bangladéšského oděvního průmyslu (dále jen Asociace). (V táhlých třístranných vyjednáváních mezi představiteli pracujících, vládou a zaměstnavateli odmítala Asociace dlouhodobě ustoupit požadavkům na vyšší mzdu, nabízela pouze minimální zvýšení.) Osm a půl tisíce pracujících vstoupilo do stávky, aby si vymohli zvýšení mezd a další výhody. Šéfové RMG odpověděli vysazením z práce (uzavřením továren do doby, než budou splněny požadavky zaměstnavatele). Pracující zabarikádovali hlavní silnice. Když dorazila policie, začaly boje. Pracující házeli cihly. Poté se rozdělili do několika skupin a začali napadat budovy továren. Další továrny byly posléze uzavřeny, aby se vyhnuly problémům – nicméně jejich uzavření přivedlo další zaměstnance do ulic. Policie nakonec nasytila vzduch slzným plynem. 40 lidí bylo zraněno, včetně deseti policistů.

President Asociace Abdus Salam Murshedy a – jak již bylo řečeno – zároveň řídící manažer Envoy Group, si postěžoval, že po tři dny „‘pracující přicházeli do práce (…) a opouštěli ji poté, co se prokázali svým děrným štítkem.‘ (…) ‘V pátek jsme se sešli se zaměstnanci, abychom obnovili pracovní prostředí, nicméně od schůze zaměstnanci nedorazili,‘ pokračoval Murshedy. ‘Nevydali ani žádné memorandum a zahájili protesty.‘“ (newagebd.com, 14. června 2010)

protesty

Skutečnost, že zaměstnanci Envoy vstoupili do stávky, aniž by se zaobírali zasláním konkrétního seznamu požadavků šéfům jejich vlastního pracoviště, poukazuje na fakt, že na požadavek na minimální mzdu v RMG průmyslu se nyní nahlíží jako na boj všech zaměstnanců průmyslu, či dokonce jako na hnutí celé třídy. Někteří ze zadržených aktivních účastníků nepokojů nebyli zaměstnanci oděvního průmyslu, ale pravděpodobně pracující´z jiných sekcí, žijící v oblasti, a byli zataženi do nepokojů, když se rozšířily do obytných oblastí a policie vstoupila do slumů.

V dalších dnech nepokoje pokračovaly v podobném duchu: v úterý 15. června bylo 25 lidí zraněno při srážkách v Tejgaonu v centru Dhaky. Policie použila slzný plyn, obušky a gumové projektily, aby rozptýlila demonstranty. Třináct set zaměstnanců Shomahar Sweaters Ltd se shromáždilo před budovou továrny. Očekávali, že se znovu otevře poté, co byla od 10. června uzavřena v důsledku nepokojů ohledně zvýšení mezd. Místo toho našli oznámení o tom, že továrna byla zavřena na dobu neurčitou a 47 zaměstnanců bylo dočasně postaveno mimo službu za „vytváření anarchie“ při předchozích protestech. Pracující zahájili rozzuřenou demonstraci, přidali se zaměstnanci z pracovišť v okolí. Následovaly střety s policií.

Sobota 19. června, Savar, Dhaka: 7000 zaměstnanců Nasa Group uspořádalo před továrnou demonstraci s požadavkem na navýšení mzdy na 5000 Tk. Poté se k dálnici přesunuli pracující z celkem 16 továren a zablokovali ji. Nakonec se na ulice vyhrnuly desítky tisíc pracujících a během rána docházelo k četným střetům. Policie použila proti demonstrantům obušky, slzný plyn, vodní dělo, gumové projektily a salvy z brokovnic. Ti odpověděli cihlami a postavili barikády. Sto lidí bylo zraněno, z toho dvacet policistů. Pracující poškodili 35 továren, odnesli si zboží v hodnotě přes 300 tisíc korun.

„Policejní šéf Mozammel Haque sdělil novinářům, že se situace začíná vymykat policii z kontroly, neboť demonstranti příliš přečíslili policisty.“ (The New Nation, 20. června 2010)

Ten den bylo zavřeno přes 75 továren. Prezident Asociace si postěžoval: „V tomto násilném prostředí nemůžeme operovat. Neklid pracujících také vyvolává paniku mezi zahraničními kupci.“ (Financial Express, 20. června 2010)

Nepokoje již silně zasáhly zisky; zahraniční nakupující – včetně velkých evropských a amerických značek – žádají rychlou změnu a smluvené finanční pokuty za opožděné zásilky. Stávka pracujících v lodní dopravě minulý měsíc (více ZDE) ve svém důsledku donutila výrobce RMG exportovat místo loděmi pomocí daleko dražších letadel. Současný neklid mezi zaměstnanci má pro zaměstnavatele také tíživé finanční důsledky.

protesty

Prezident Asociace se vyjádřil následovně: „V důsledku vandalismu ztratili zahraniční kupci důvěru v náš průmysl, Jestliže budou nepokoje pokračovat, můžou si najít alternativní zdroje. (…) Negativní dopady současné situace poznáme v listopadu.“ Ale dosud během let opakujících se nepokojů v oděvním průmyslu zahraniční kupci vždy rychle nalezli ztracenou „důvěru“. Odvahu jim dodala skutečnost, že v Bangladéši je k mání nejlevnější pracovní síla na světě. Sektor RMG činil 80% z bangladéšského vývozu, jehož celková finanční hodnota loni činila 15,56 miliard dolarů.

Pondělí 21. června, Ashulia: Nepokoje dosáhly nového vrcholu – po rostoucích střetech v předchozích dvou dnech se přes 50 tisíc stávkujících textilních dělníků střetlo s policií a polovojenskými bezpečnostními silami, došlo k uzavření celé stovky továren. 85 továren bylo napadeno.

Rozbroje začaly v továrnách Ananta Group, kde deset tisíc zaměstnanců demonstrovalo za zvýšení minimální měsíční mzdy. Neklid se rozšířil do továrny Ha-Meem, kde 26 tisíc pracujících protestovalo a poté zahájilo stávku. Desítky tisíc dalších zaměstnanců se přidaly k protestujícím poté, co majitelé tří set továren pozastavili produkci a vyhlásili ze strachu z rozsáhlých násilností prázdniny.

Pracující se rozprostřely na dálničním spojení severních oblastí a hlavního města Dhaky. Tato masivní demonstrace více než padesáti tisíc lidí byla popisována jako „přeměna oblasti v moře lidí dlouhé na míle“. Boje a blokády silnic pokračovaly během dne, ve velkém rozsahu se rozhořely bitvy s bezpečnostními silami. Továrny byly napadeny, okna a šicí stroje ničeny. Odpoledne se demonstranti se rozptýlili.

Nepokoje jsou hlášeny i v zónách oděvního průmyslu daleko od předměstí Ashulia. Čelíce velkému rozsahu a bojovnosti hnutí vyhlásila Asociace v pondělí v noci uzavření všech RMG továren v Ashulii na dobu neurčitou. Oblast byla obsazena policejními jednotkami.

protesty

Dalšího dne, v úterý, oznámil ministr práce, že zaměstnancům bude mzda zvýšena s ohledem na inflaci v cenách základního zboží.

„Ministr práce Khandaker Mosharraf Hossain tvrdí, že zaměstnanci RMG dostanou platy dle nové mzdové struktury během tří měsíců, a požádal je, aby se zklidnili. Oznámil, že nový sazebník bude zformován se zahrnutím nezbytných reforem ve struktuře platů. (…) Ministr také přiznal, že existující struktura platů neodpovídá současné situaci. (…) Mosharraf ve středu předsedal schůzi výboru pro krizové řízení – nucen vyřešit komplikace a nepokoje v RMG sektoru. (…) ‘Minimální mzda není v žádném případě patřičná vzhledem k současné situaci,‘ oznámil ministr novinářům. ‘Plat musí být konzistentní s náklady na základní životní potřeby a s mírou inflace.‘ (…) ‘Platová struktura v rámci nového mzdového sazebníku bude zavedena do tří měsíců.‘“ (bdnews24.com, Dhaka, 23. června 2010)

Následkem tlaku zahraničních dovozců (kterým docházelo zboží a očekávali zaslání objednávek) otevřela ve středu Asociace znovu továrny v Ashulii a pracující nastoupili do práce pod dozorem velkého množství policistů: „Více než tisíc policistů ozbrojených několika vodními děly hlídalo oblast, kde je zaměstnáváno 800 tisíc lidí subdodavateli globálních společností, jako jsou Wal-Mart, Tesco a H&M. ‘Továrny se znovu otevřely navzdory poničeným oknům a šicím strojům, doufáme, že se zastaví protesty, které ovlivňují objednávky západních společností,‘ prohlásil ředitel Envoy Group Sultan Noorani. ‘Obáváme se pozdního odeslání zásilek. Jestliže se zpozdíme o jeden den, kupující nadnárodní společnosti srazí 5% z ceny,‘ řekl a dodal, že jeho společnost má nyní zpoždění v naplnění objednávky kraťasů pro Wal-Mart. ‘Budeme muset dovážet letecky, což je drahé. Minulý týden jsme měli problémy s touhle stávkou. Plánujeme mzdy navýšit, až učiní rozhodnutí vláda, ale zaměstnanci jsou netrpěliví.‘“ (The Bangladesh Today, 24. června 2010)

Šéfové RMG oznámili, že kvůli nedávným nepokojům během prosince a dubna museli vývozci utratit 13,11 miliardy Tk na leteckou dopravu za účelem splnění termínu dodání.

Vyjednávání ohledně mezd pokračují. Ale reprezentanti pracujících v oděvním průmyslu fungují spíše jako nevládní organizace, než jako klasické odbory. Vlastníci továren neumožnili odborovým strukturám dělat prostředníka při vyjednáváních během sporech na pracovišti. V důsledku toho je třídní boj velmi slabě napojený na vyjednávání a jednatele a protestní akce jsou na odborech takřka nezávislé.

Noviny zatím mluví o zhruba dvanácti zatčených a několika vyhozených z práce. Zatykač byl vydán proti 180 konkrétním osobám, zatímco paušálně bylo obviněno na šedesát tisíc účastníků protestů!

„Znalci varují, že se blíží další výbuchy násilí. ‘Dokud nebudou mzdy zvýšeny, protesty a nepokoje budou trvat,‘ prohlásil Ifty Islam, investiční bankéř z Dhácké společnosti Asian Tiger Capital. Radí vlastníkům továren a západním kupcům ustoupit v eskalující roztržce: ‘Z dlouhodobého hlediska na tom vydělají,‘ řekl. ‘Bangladéš získal velkou příležitost vydělat díky zvyšujícím se cenám v Číne, ale je těžké přilákat více zahraničních firem, pokud nedokážeme předejít dalším nepokojům.‘ Dle tvrzení Dháckého ekonoma Mustafizura Rahmana hrozí násilné protesty zastavit zisky, které Bangladéši přineslo celosvětové oživení ekonomiky – 15% meziroční nárůst exportu v dubnu a květnu 2010. ‘Násilí je špatným znamením a musíme se s ním vypořádat – již spatřujeme náznaky globálního oživení v nových pravidlech, ale nepokoje ho můžou ohrozit,‘ řekl Rahman, předsedající think tanku Centrum pro dialog o politice.“ (The Bangladesh Today, 25. června 2010).

Šéfové v RMG průmyslu potřebují dodávat zásilky za nejnižší ceny, mnozí shledávají nízkou mzdu nezbytností pro svůj profit. Nicméně stávka zůstává účinnou taktikou pro zaměstnance v oděvním průmyslu, západní dovozci potřebují včasné zásilky. Oznámení o nové platové struktuře bylo přislíbeno na 28. července. Boj pokračuje.

Zdroj: libcom.org

www.csaf.cz: